Jejím majitelem, spolutvůrcem a spolu-stavitelem je profesionální tesař a majitel stavební firmy Daniel Petříček, který realizoval už několik klasických roubenek, i nízkoenergetických staveb, a tak dobře zná všechny jejich výhody a pozitiva. Domek postavil za necelých sedm měsíců. Při rozhovoru s panem Petříčkem jsme se dozvěděli spoustu cenných praktických informací a rad, o tom jak funguje pasivní dům (PD), jak se v něm žije i šetří, a jaké materiály a systémy si pro jeho výstavbu vybrat.
Budeme rádi, když se jimi necháte inspirovat, případně zlákat k výstavbě pasivního domu.
Původně jste chtěl vzhledově moderní dům, proč jste se pak rozhodl pro styl roubenky?
Dům ve stylu roubenky jsem postavil vlastně kvůli zákazu. Úřad „Chráněnky" tehdy ještě nepovoloval stavbu moderního, modřínem obloženého pasivního domku, který jsem původně chtěl. Museli jsme s projektantem panem Hlavatým proměnit vzhled domu na „falešnou" roubenku, kterou jsme „naroubovali" na již vybraný typový projekt pasivního domu systému Atrea.
Samozřejmě jsme se ji snažili udělat pěknou, praktickou a autentickou. Bylo proto třeba upravit některé technické detaily, například přesahy na bocích domů tvořeného vazníky zespodu zakamuflovat falešnými stropními trámy a tak dále. Oproti tomu přesahy štítu jsem provedl jen minimální, jelikož mi to nedovolovala vazníková konstrukce. Zpočátku jsem z toho měl obavy, ale po prohlídce místních a krkonošských roubenek jsem zjistil, že mnoho z nich má skoro nulové přesahy ve štítech. Od té doby jsem postavil více různých pasivních domů. Pro jejich systémy se snažím vybírat to nejkvalitnější na našem trhu, a pokud to jde, tak preferuji tuzemské výrobce.
Všechny práce byly provedeny jako suché a snažíme se, aby to suché zůstalo navždy. Držím se toho, že kde není voda, není život a tak nic nemůže hnít ani plesnivět. Celý dům musí dýchat, přirozeně pracovat, chránit a být minimálně náročný na údržbu.
Jak dosahujete tak extrémně nízkých měsíčních nákladů na energie?
Celková spotřeba elektrické energie v domě, tedy na topení, teplou vodu a provoz, nepřesahuje 1500 Kč za měsíc při průměrné teplotě 24 stupňů v místnostech. Nedotápíme-li ráno krbem, v zimě náklady stoupnou o 200 Kč měsíčně za ohřev vzduchu v rekuperační jednotce (řízené vzduchotechnice). Základem všech úspor je dobře nastavená rekuperace i její upravování dle každodenní potřeby v místnostech, solární panely na střeše, IZT, tloušťka izolace i kvalita oken a neprůvzdušnost domu. Já sám jsem raději ušetřil na kuchyňské lince a podlaze, a investoval do kvalitní rekuperace a oken. Špičkový rekuperační systém Atrea je teplovzdušný, tedy zároveň větrá i topí. Je napojen na integrovaný zásobník tepla (IZT), což je v podstatě velká nádoba na topnou vodu, v níž je průtokově ohřívána pitná voda. Do IZT jdou také tepelné zisky z krbu a solárních kolektorů. Výši teploty ovzduší v jednotlivých místnostech lze kdykoli měnit. Na IZT může být samozřejmě napojeno více zdrojů tepla, například tepelné čerpadlo, plynový ohřívač a další.
Čím se dá v PD dosáhnout příjemného „teplíčka" a ještě ušetřit?
Pokud ráno zatopíme v krbu obývacího pokoje, během tří hodin hoření dosáhneme 24 – 26 stupňů, a do večera díky rekuperaci bude stejná teplota všude v domě (nahoře trošku méně). Teplotu bychom měli průběžně regulovat termostatem, dle tepelných zisků ze zbytkového tepla (vaření, PC, atd.). Například naše technická místnost s rekuperací je v přízemí pod podkrovní koupelnou, takže zbytkové teplo vyhřívá její dřevěnou podlahu, což je velmi praktické i příjemné. PD je vzduchotěsný a dobře zaizolovaný, takže teplo i díky rekuperaci neutíká ven. Také teplo ze slunce, díky kombinaci oken a fasády, velmi napomáhá úsporám.
V letních měsících tvar fasády a její stínění brání přehřívání oken, takže je tam příjemný chládek a naopak v zimních měsících nízké slunce okny interiér ohřívá. Uvedu příklad – když jsme se vrátili ze zimní dovolené, bylo doma 20 stupňů, i když tam deset dnů nikdo netopil. Je to tím, že slunce a venkovních sedm stupňů stačilo na to, aby se dům skrze okna „dobíjel" sám.
Kolik stojí pasivní dům?
Základní standard energeticky PD při vybavení „na klíč" stojí do 20 000 Kč/m2 užitkové plochy (tj. 5070 Kč/m3), což odpovídá nákladům běžné neúsporné výstavby v ČR. Pasivní dům je velmi dobrá investice i na stáří, protože energie se neustále zdražují a příjmy v důchodu nestoupají. Měsíční náklady mohou být v pasivním domě třetinové či čtvrtinové oproti běžné stavbě, samozřejmě dle spotřeby uživatele. Klíčové pro pořízení opravdu fungujícího pasivního domu je kvalitní projekt a dobrá realizační firma, která postaví dům tak, aby na něj mohla být hrdá.
I když před odjezdem nenastavíte temperování, ani při velkých mrazech v domě neklesne teplota pod 12 stupňů. K tomu potřebujete kvalitní okna a dveře. My používáme pouze okna od firmy Slavona, která mají tloušťku 92mm (SC92), trojsklo plněné plynem a tři těsnění, čímž jsou téměř absolutně vzduchotěsná.
Okna v pasivním domě
Na okna v pasivním domě jsou kladeny vyšší nároky než u běžné stavby, a to nejen na vynikající tepelně izolační vlastnosti, tedy na nízký součinitel prostupu tepla oknem Uw do 0,8W/m2K, ale také na jejich dokonalou těsnost. U pasivních domů využíváme solární zisky, proto je vhodné vybrat izolační skla s vysokou energetickou propustností.
Při současných inverzích je aktuální téma větrání a čistota ovzduší v domě. Jak je to u vás?
Větrat, tedy otvírat okna, můžete samozřejmě kdykoliv, ale při systému řízené rekuperace (odvětrávání a čištění vzduchu) v pasivním domě tu potřebu prostě nemáte. Navíc si tak neochlazujete místnosti, máte stabilní teplotu i vlhkost a neustále čistý vzduch bez alergenů, pachů a CO2. Tím vším šetříte své zdraví, peněženku i životní prostředí. Běžně lidé málo větrají, a pak vdechují CO2, které jim nedělá dobře. V PD se dá nastavit spínač větrání dle koncentrace CO2 či jiných parametrů. Nicméně když si v teplých měsících otevřeme okna a verandu, vypínáme rekuperaci.
Myslím si, že rekuperace je moderní standard, který by měl být v každém domě. Je to skvělá věc, v mrazech či horku nemusíte větrat a v „hicech" naopak prostor ochlazuje. Vlhkost vzduchu v našem domě je ideální – 55 procent v zimě i v létě.
Rodinná firma Domy Petříček byla založena roku 1996. Od té doby se věnuje rekonstrukcím, zateplování a výstavbě rodinných domů, chat, chalup a obytných podkroví. Od počátku se snaží jít cestou moderních trendů ve stavebnictví. V roce 2006 začala firma spolupracovat se společností Atrea, stala se držitelem licence na výstavbu energeticky pasivních rodinných domů Atrea . Má za sebou mnoho spokojených zákazníků a úspěšných realizací.
Neplesniví či nevlhne dřevěné obložení fasády roubenky? Jak je pevné a odolné?
Štít a smrkové falešné roubení fasády domu jsem natřel barvou, a napustil neloupavou lazurou. Když co pět let až deset let provedete udržovací nátěr bezbarvou lazurou, vzhled a životnost dobře udělaného smrkového obložení vydrží mnoho a mnoho let. Fasáda je až do štítů provětrávaná, tedy mezi izolací a fasádou je vzduchová mezera, dole zakončená mřížkou. Zdola jí přirozeně prochází vzduch, a tím udržuje izolaci i konstrukci v suchu. Falešné roubení jsem dělal z palubkových fošen systémem pero – drážka, takže je shora naprosto neprodyšné a vodotěsné. Obkladové fošny jsem nechal „vykartáčovat", zůstala tam pouze tvrdá hmota. Proto vypadá dřevo jako staré a navíc se zvyšuje dvoj až trojnásobně životnost obkladu, protože škůdci „rádi" jen měkké dřevěné části. „Vykartáčování" doporučuji pro všechny domy se smrkovým obložením. Sluší, šetří, a přitom stojí jako standardní nátěr. Při testu neprodyšnosti, tzv. Blowerdoor testu, dosahují stěny vynikající hodnoty 0,3 (na PD stačí 0,6). Izolací uvnitř stěn je drcená celulóza, tedy drcené noviny smíchané s boritem. Naměřená nehořlavost stěny je 90 minut a více, což nemají ani některé zděné stavby. A borit odpuzuje brouky, hmyz, plísně a hlodavce. Dobře provedená izolace je nesedavá a pevná.
Je vidět, že máte svůj dům hodně rád. S čím vším jste si v interiéru pohrál?
Uvnitř domu je také falešné dřevěné roubení. Opět jsem ho nechal upravit „česáním" a pak napustil podlahovým lakem od firmy Osmo. Díky rekuperaci se systémem odsávání par není v kuchyni nutná digestoř a tak poličku u sporáku stačí jen pravidelně přetřít houbičkou. Stoletý příborník, který jsem si přivezl z Jablonce, používali jako starou skříňku na nářadí. Celý jsem jej opálil, očistil a vylouhoval. Kuchyňská linka je z IKEA, tehdy to byl dobrý „kauf" za poloviční cenu. K ní jsem za dvě odpoledne udělal police ze zbytků fošen po stavbě. Na manželčino přání jsem všechen úložný nábytek v kuchyni natřel modrou barvou.
To, co jsem zde ušetřil, jsem investoval do „designových" kuchyňských elektrospotřebičů. V horní koupelně máme místo kachliček na stěnách i podlaze dřevo a jsme s ním velmi spokojeni. Působí příjemně teple, hlavně manželka se tu cítí šťastná. Pokud řemeslník dřevo kvalitně položí i ošetří, a nechá odvětrávací mezeru, aby vše dýchalo a nedržela se tam voda, nenastane žádný problém.
A co saze z krbu a dřevěná podlaha?
Původně jsme chtěli dřevěnou podlahu, ale pořídili jsme si kvalitní a pěkný laminát, stál méně a hlavně je pro naše malé děti „nezničitelný". Pod ním je fermacellová podlaha a dvacet centimetrů izolačního polystyrenu, takže od podlahy máme teplo. Samozřejmě se dá použít i podlahové topení, pokud někdo chce. Náš krb má výborně utěsněný přímý kouřovod, jeho komín dobře táhne a vydává minimum prachu. Krbová kamna pro PD se v současnosti dají koupit s větším výkonem do vody, čímž se více ohřeje voda v IZT a ušetří na topení rekuperací. Díky rekuperaci se zde méně práší a rychleji schne prádlo.
Autorka článku: Jana Středulová, převzato z časopisu Pěkné bydlení
Fotografie: Jaroslav Fišer, www.studiofiser.cz
