Otakar Jiránek žije tak, jak hlásá. Před dvaceti lety jako první začal prosazovat na českém trhu biopotraviny. Je ředitelem firmy Country Life sídlící v Nenačovicích v budově, která vznikla z bývalého kravína a dřevěné přístavby.
Svými parametry se řadí k prvním pasivním stavbám u nás. Pro svůj vzhled dostala příznačný název "Archa". Jen před pár dny se nastěhoval v Loděnici u Prahy do nového rodinného domu. Samozřejmě pasivního."Nechtěl jsem už za sebou nechávat ´uhlíkovou stopu´, bydleli jsme v Praze a do Nenačovic dojížděli, teď to máme se ženou do práce jen čtyři kilometry, to lze dojet i na kole. Měl jsem představu rychlé stavby, a to samozřejmě znamenalo montovaný dům, ovšem s parametry pasivní stavby," vysvětluje Jiránek.
Stavba rychlostí blesku
Přípravě stavby věnoval Otakar Jiránek maximální pozornost, stejně tak výběru dodavatele. Díky tomu vše zvládl za neuvěřitelně krátkou dobu. Základová deska byla hotová za tři týdny, hrubá stavba domu za pět dní.
Začal se stavět 9. listopadu 2009, pátý den, 13. listopadu, už mohl proběhnout tzv. Blowerdoor test , při němž se zjišťuje objem vzduchu unikající netěsnostmi v plášti budovy. Dopadl výborně, hodnoty dosáhly n50,N = 0,43/h (požadovaná hodnota je přitom n50,N= 0,6/h.
Výsledek je o to cennější, že si majitel vybral typový dům Kubis Lumio od firmy RD Rýmařov, který však pozměnil po svém. Nechal ho zvětšit, ale především přemluvil rýmařovské vedení, že nejlepším řešením bude změna skladby konstrukce. "Podařilo se mi přesvědčit obchodního ředitele Jiřího Pohloudka, že difúzně otevřené konstrukce mají budoucnost. Někteří jeho kolegové totiž na to nechtěli příliš přistoupit," popisuje Jiránek jednání s dodavatelem.
Možná i pro ne vždy vstřícný přístup starších kolegů dal ředitel Pohloudek klientovi "k ruce" ing. Pavla Nechanického, pro něhož to byla hned po škole první velká akce.
Třeba i proto spolupráce skvěle fungovala a na výsledek mohou být oba pyšní. Podkroví není zmenšeno o zkosení střechy, proto má stejně plnohodnotnou obytnou plochu jako přízemí. Dvě pultové střechy proti sobě umožňují pomocí světlíku nestandardní osvětlení schodiště. Světlík v původním projektu Lumio u domu není.
Peníze nedávejte na účty, ale do domu
Pasivní dům pokládá propagátor zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí za nejlepší investici do důchodu. Náklady na provoz jsou totiž minimální.
Na vytápění potřebují pasivní domy v porovnání se standardními (u nich se vychází ze spotřeby 180 kWh/m2a) jednu dvanáctinu energie neboli si vystačí s hodnotami pod 15kWh/m2a (15 kWh na metr čtvereční za rok). Tzv. nízkoenergetické domy mají mít měrnou potřebu tepla menší než 50 kWh/m2a.
Na stavbu se Otakar Jiránek připravoval vlastně už řadu let. S architektem Alešem Brotánkem, přítelem a také velkým propagátorem pasivních a nízkoenergetických domů, už dříve absolvovali dokonce i studijní cestu po Spojených státech, kde vyhledávali informace a poznatky o moderních ekologických stavbách.
Setkali se zde s architektem Gregorym Frantou, jehož tým se podílel např. na "ozelenění" Bílého domu a Pentagonu, což znamená, že vybírají ekologicky úspornější stavební prvky.
Vyzbrojený všemi potřebnými informacemi se pak Otakar Jiránek začal poohlížet po dodavateli své montované stavby.
"Viděl jsem ledacos, montovaný dům, který přes sliby o termínech stavěli řadu měsíců, i takový, kde uvnitř vyrostly během přerušení prací kvůli vlhku houby. Dostal jsem dobré reference na RD Rýmařov a u konkrétních staveb jsem si je ještě ověřil. V praxi se ukázalo, že byly zcela oprávněné," popisuje Jiránek.Došlo tak na vnitřní i vnější úpravy, aby se dům mohl zvětšit, ale především se měnila skladba konstrukcí. Vnitřní i vnější opláštění všech stěn je podobně jako u jiných typových domů RD Rýmařov ze sádrovláknitých desek Fermacell, navíc však byly u obvodových stěn využity parobrzdné sádrovláknité desky Fermacell Vapor. Staly se součástí difúzně otevřené konstrukce domu.
Majitel chtěl původně použít OSB desky, ale Rýmařov přešel na nové materiály. Fermacell Vapor funguje jako parobrzda a současně konstrukci staticky vyztuží.
"Jsem teď rád, že jsem netrval na svém. Chtěl jsem tyto desky použít i na stropy, ale nakonec jsme skončili u kompromisu, klasické parozábrany. Lituji, že jsem netrval na svém, aby byl do stropu použit Fermacell Vapor místo parozábrany. Je to škoda, pevné desky se snadněji lepí a spojují, než když máte fólii, která se kdekoli může protrhnout. Na fólii se také hůře ošetřují všechny prostupy v porovnání s pevnou deskou," popisuje majitel.ako příznivec přírodních materiálů byl ovšem spokojený s tepelnými izolacemi Steico Canaflex (izolace z konopí) na střešních skladbách konstrukce. Tepelnou izolaci obvodových stěn navýšila také montážní předstěna nabízející i prostor k vedení elektrických rozvodů. K vnějšímu zateplení stěny použila firma difúzně otevřený fasádní systém STO ThermWood s dřevovláknitou izolací.
Výsledkem je pasivní dům Kubis Lumio se zvětšeným půdorysem 13,5 x 8 metrů. Celková užitná plocha domu, která představuje v obou nadzemních podlažích (dům je nepodsklepený) plochu 83,5 m2, celkem tedy 167 m2.
Zatímco v přízemí je kuchyně s obývací částí a jídelnou, pokoj pro hosty, komora, koupelna a technická místnost, v patře najdete tři ložnice, pracovnu, šatnu a koupelnu.Místo základové desky vany
Už samotná základová deska ukázala, jak je třeba před stavbou přemýšlet. "Dřevostavby, pokud nemají nějaké masivní zdi uvnitř, tepelně hůře akumulují. Proto jsme se místo základových pásů a klasické základové desky, na kterou přijde tepelná izolace, rozhodli pro tzv. plovoucí desku," objasňuje majitel.
Nápad architekta Brotánka byl důležitý i proto, že stavba leží v dolíku s poměrně vysokou spodní vodou. Na určené ploše se tak odebrala zemina a udělaly se drenáže. Pak se položila geotextílie a asi 50 cm hrubého štěrku, který se pomocí stroje zhutnil.
Poté se použila opět geotextilie, tenká vrstva písku a na ni dvě vrstvy deset centimetrů (celkem 20 cm) vysokého extrudovaného polystyrenu, lepené nahoře i na bocích. Vznikla vana, do níž se udělala izolace proti vodě a radonu. Do konstrukce s dvojitou kari sítí se vylilo 20 cm betonu. Vznikla monolitická deska, která leží na izolaci, tím se předešlo tepelným mostům zespodu.
"Základová deska je tak už součástí akumulačního systému domu. Na desku přišel jen tenký podsyp a pak už podlahové desky Fermacell a podlahová krytina. Kvůli tomu nejsou rozvody vzduchotechniky v podlaze přízemí, ale vedli jsme je shora ze stropu mezi podlažími," popisuje podrobně Otakar Jiránek.
Speciality pro nadšence
V domě a na něm najdete spoustu vychytávek a technicky dotaženého vybavení. Jejich pořízení nebylo levné, ale majitel se řídil jedním základním pravidlem: poměr cena-výkon, s důrazem na výkon. Na českém trhu není problém najít téměř kvalitativně shodné výrobky, ale s velmi rozdílnou cenou.
"Uvedu jako příklad okna s trojitým zasklením. Doporučili mi různé firmy, jejichž výsledné parametry byly prakticky stejné, ale jedna z nich je měla o trošičku lepší, ceny však o 125 % vyšší. Takže jsem volil ty, které byly ekonomicky únosné, tedy Slavonu ," tvrdí majitel.
Snaha o rychlou stavbu a kolaudaci ještě v roce 2009 "popohnaly" chystané změny, od zvýšené daně z přidané hodnoty až po omezení dotací třeba na fotovoltaické panely.
Celý článek www.idnes.cz:
Za pět dní postavil pasivní dům. Jako první dosáhne na státní dotace
Fotografie: Otakar Jiránek
Difúzně otevřené konstrukce
Difúzně otevřené konstrukce umožňují prostup plynů mechanismem molekulárního přenosu, označovaného běžně jako difúze, ve stavebnictví nejčastěji mezi suchým vzduchem a vodní parou.
Pohyb plynů nevyhovuje plísním, houbám a různým mikroorganismům a zlepšuje kvalitu vnitřního ovzduší v budovách. Zlepšují se užitné vlastnosti plášťových konstrukcí a zejména v zimním období se konstrukce vysušuje.
