Montáž oken SOLID COMFORT v dřevostavbě

Video z Domu snů: výroba oken, montáž oken SC v Domě snů

Co si představíme pod pojmem připojovací spáry?

Pod pojmem „připojovací spára otvorových výplní“ je klasifikován prostor, který se vyskytuje v minimálním množství desítek metrů na obvodovém plášti každé budovy mezi zdivem a konstrukcemi jako jsou okna, dveře, prosklené fasády či střešní světlíky. Prostor, který by měl, dle požadavků určené normy ČSN 73 05 40 – 2 (prováděcí vyhláškou č. 291/2001 Sb. zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb.), dosahovat podobných tepelně izolačních vlastností a trvanlivosti jako okolní přilehlé konstrukce.

V současnosti je používán převážně jeden způsob montáže, kdy je okno mechanicky ukotveno do otvoru a vzniklá spára zapěněna polyuretanovou pěnou. Ta má sloužit jako tepelný izolant spáry. Takto vytvořená spára bývá zpravidla ještě ponechána několik týdnů či měsíců povětrnosti, a to i přesto, že polyuretanové pěny nejsou výrobci zpravidla deklarovány jako UV stabilní a dochází tak k jejich pozvolné degradaci. Pěna se stává sprašnou a její schopnost tepelně izolovat se narušuje. Posléze při dokončení exteriérového opláštění bývá polyuretanová pěna překryta vrstvou omítky. Během užívání budovy může izolant nekontrolovatelně zvyšovat svoji vlhkost, obzvlášť jsou-li přebytky pěny po vytvrzení oříznuty. Buď se do spáry zafoukává dešťová voda nebo dochází ke kapilárnímu transportu vlhkosti z omítkového materiálu, který je zpravidla vysoce pórovitý. Z tepelně izolačního materiálu se tak stává v podstatě tepelný vodič a vzniká tepelný most.

Pokud se podíváme na interiérovou stranu spáry, která bývá velmi často ošetřena štukem či jinou omítkovou směsí, je nutné vzít v úvahu, že již při běžném provozu domácností či kanceláří dosáhne vzduch v místnosti určité relativní vzdušné vlhkosti a díky rozdílné hladině parciálních tlaků vzduchu uvnitř a vně budovy se šíří obvodovými konstrukcemi. Jestliže dojde ke 100% nasycení vzduchu, díky prudkému poklesu jeho teploty v konstrukci obvodového pláště včetně izolantu připojovací spáry, vytvoří se rosný bod a vzniká kondenzát. Nejchoulostivějším místem je právě připojovací spára, která má zpravidla stavební hloubku jen 7-10 cm.

Očekávání a požadavky hovoří o její srovnatelné tepelně izolační schopnosti s vlastnostmi zdiva o tloušťce cca 45 cm nebo novodobé moderní konstrukce otvorové výplně. Materiál polyuretanové pěny je však nasákavý a není-li množství vlhkého vzduchu proudícího do spáry regulováno či do spáry zatéká, vlhkost v něm přes podzimní, zimní či ranně jarní týdny zůstává. Navíc je připojovací spára spárou dilatační, kde výplňové materiály spáry musí dlouhodobě přenášet zatížení a dilatační pohyby okolních prvků. Jestliže je některá z funkcí narušena v místě spáry, potom vznikají tepelné mosty, praskliny v omítce a plísně. Ve svém důsledku může dojít v krajních případech až k snížení výkonu či degradaci okolních stavebních konstrukcí. Výše uvedené platí pro všechny typy konstrukcí otvorových výplní tzn. hliníková, PVC i dřevěná okna.

Jistota kvalitního těsnění

Podle nejnovějších poznatků a v souladu s požadavky kladenými na připojovací spáru vyvinula firma Tremco illbruck kompletní okenní těsnící systém „i3“, který splňuje všechny požadavky moderní doby na úspory energie a utěsnění spáry. Tento systém byl prověřen nezávislým institutem pro okenní techniku v Rosenheimu (ift), přičemž bylo testováno spolupůsobení jednotlivých komponentů za extrémních podmínek a systém byl zhodnocen jako celek. Devět systémových komponentů pro vnitřní, středové i vnější utěsnění je možno libovolně kombinovat podle potřeby konkrétní stavby. Nezávisle na materiálu okenních rámů se můžete rozhodnout, které produkty patřící do systému illbruck „i3“ chcete použít.

Požadavky na připojovací spáru (dle ČSN 70540-2):

• nulová propustnost vody
• nulová propustnost vzduchu
• zamezení vzniku kondenzátu
• umožnění dilatace (těsnící i kotevní prvky)
• tepelná a zvuková izolace